Na konci cesty nás čeká poznání

autor: Miroslava Holoubková

Hlavním úkolem každého zrození je:
Nejprve dát do pořádku vlastní život, a až to uděláme následně
svou prací přispívat pro blaho a kvalitní rozvoj lidské společnosti.

Je nutné zbavit se všech obav a pochybností.
Každý strach, každá obava, každá pochybnost je jen překážkou na vaší cestě vpřed a pokud se jí vědomou snahou a úsilím nezbavíme , nemáme šanci nad těmito zákeřnými emocemi zvítězit.

Chcete-li v životě něco dokázat, cokoli mít, cokoli vybudovat, cokoli změnit, pak o tom nesmíte ani v nejmenším pochybovat a musíte pro to vědomě něco dělat.
Nezaměňovat strach a intuici. Intuice stojí vysoko nad těmito city.
Je nezbytné naučit se důslednosti, pevné vůli, trpělivosti a vytrvalosti.
Všechny tyto vlastnosti ovlivňují úspěch či neúspěch v životě.
Je třeba naučit se ze života radovat.

Karel Čapek
„Žij tak, jako by každý den tvého života byl již poslední“
„Nejkrásnější na světě nejsou věci, ale okamžiky“

Je třeba se neodsuzovat za své životní nezdary.
Z minulostí si vzít ponaučení pro současnost a víc se jí nezabývat. Kdo se topí v pocitech viny a trestá se , ničí sám sebe. Velmi často jejich pocity viny posiluje jejich okolí.
Je důležité nevnucovat své pravdy, názory a přesvědčení.

Je třeba se učit skutečné pokoře.
Pokora je stav, kdy si člověk váží všeho, co mu život sesílá, a děkuje za všechno, čeho se mu dostává. Pokorný člověk chápe, že vše co se děje, má svůj smysl. Proto neběduje, necítí se ukřivděný,…
Pokorný člověk je skromný, váží si všeho živého, nad nikoho se nepovyšuje nikoho neuráží, nikoho neponižuje, jedná vždy s láskou a úctou, je tolerantní a trpělivý.
Pokorný člověk si dokáže přiznat vlastní chyby, aniž by se za ně trestal.
Pokorný člověk si uvědomuje, že vše, co sám svými skutky zasévá, také časem sklidí.proto se snaží svůj charakter bez přestání vylepšovat a zdokonalovat.

Bez pokory není možný duchovní růst. Pokora by se dala nazvat skromností.
Pokorný člověk má hlubokou úctu k životu, váží si jeho zákonů a snaží se podle nich žít.

Z člověka, který žije podle vyšších duchovních zákonů, vyzařuje pokora, mírnost a skromnost a to nejen z jeho očí, ale ze srdce a z veškerého konání.
Někteří lidé si tvoří své vlastní zákony a vlastní pravidla a zákony života, přírody a vesmíru opovrhují. Ani tito jedinci nejsou dostatečně pokorní a daleko se svými postoji nedojdou.
Samozvaní soudci, kteří se povyšují do stavu všemohoucího – soudí a odsuzují podle vlastních pravidel.
Je nezbytné naučit se odolávat různým životním svodům, nástrahám a pokušením.

V zájmu přežití je třeba se bránit.
Všude v přírodě probíhá neustálý boj o přežití, v němž vyhrává ten nejsilnější.
Rovněž v lidském společenství má šanci přežít jen ten , kdo je silný /psychicky, fyzicky, mentálně, morálně, duchovně, nebo jakkoliv jinak.
Každý pozemský tvor má povinnost chránit a bránit vlastní život.
Jestliže si myslíte, že vám někdo ubližuje, vy se nesmíte bránit, pak žijete ve velkém klamu, kterého se budete muset zbavit, chcete-li přežít.

Je třeba naučit se odpouštět.
Odpuštění je jedním z důležitých předpokladů duchovního růstu.
Chcete-li duchovně růst, musíte se bezpodmínečně naučit odpouštět sobě, druhým i životu.

Základním předpokladem lásky je mít rád sám sebe. Toho dosáhnu tím, že se nebudu trestat, obviňovat, co jsem udělal v minulosti špatně, jen to brzdí můj vývoj.
Sebetrestání znemožňuje, abychom se dostali dál v životě. Nedokážeme sami sobě odpustit.
Ve svém nitru trpíte pocity viny, což vás ztahuje stále víc a víc do temnoty.
Sebetrestáním jen prodlužujete svou vlastní bolest a své vlastní trápení. A navíc svými postoji budete komplikovat životy lidí, kteří s vámi žijí.
Uvědomit si , co jsem dělala špatně, poučit se a začít se chovat jinak. Důležité je se nevracet ke starým způsobům chování a zvykům nevracet.

Zákon tíže
Ve vlastním zájmu bychom měli po celý život pilovat a zdokonalovat svůj charakter.
Ve vlastním zájmu bychom měli projevit hlubokou lítost nad všemi špatnými činy, které jsme kdy vykonali.
Ve vlastním zájmu bychom měli ještě během života odpustit všem, kteří nám nějak ublížili.
Ve vlastním zájmu bychom měli urovnat spory s lidmi, ještě za života.
Ve vlastním zájmu bychom si měli uvědomit, že smrtí nic nekončí, že život pokračuje dál.
Ve vlastním zájmu se oprostit od pocitů viny, jimiž jsme obtíženi, jinak pocity viny budeme trpět i v dalších zrozeních.
Ve vlastním zájmu bychom si měli uvědomit, že jediná cesta je cesta lásky a morálky.

Karma
Karma je pouze důsledek našich činů. Důsledek toho, co jsme sami založili, důsledek našeho vlastního jednání.
Na cokoli pomyslíme, je příčinou, a dříve nebo později se setkáme s důsledky svých myšlenek.
Cokoli vyslovíme, je příčinou, a dříve nebo později se setkáme s důsledky svých slov.
To, jak emocionálně reagujeme, je příčinou, a dříve nebo později se setkáme s důsledky svých emocionálních stavů.
Cokoli uděláme nebo vykonáme, je příčinou, a dříve nebo později se setkáme s důsledky svých postojů a činů.
Zákon karmy nás jen staví před situace, v nichž jsme v minulosti selhali a které stále dostatečně nezvládáme.
Proto jsme do podobných situací posílání stále znova a znova a bude se to dít tak dlouho, dokud se ve všem nenaučíme správné míře.

Karma se stará jen o to, aby bylo dosaženo přirozené rovnováhy, bez které život nemůže fungovat.
Jestliže jednáme v rozporu s kosmickým řádem, pak se nemůžeme divit, že máme problémy.
Negativní karma na nás působí jen tak dlouho, dokud se pohybujeme v extrémech a škodíme sobě nebo druhým.
Přestane na nás působit, když nebudeme v určitých věcech chybovat a dopějeme k přirozené harmonii a rovnováze.

Příklad: Dítě se musí naučit zavazovat tkaničky, a protože mu to nejde stále, bude s tím mít tak dlouho potíže, dokud se to nenaučí.
Karmický úkol-naučit se zavazovat tkaničky.

Intuice =třetí oko = vyšší já = jasné vnímání
Intuice se nalézá nad veškerým myšlením a emocemi.
Je to stav jasného vyciťování , kdy intuitivně chápeme skutečný stav věcí a skutečné pravdy a máme vhled do všeho, co se kolem nás děje.
Pozvolna zjemňovat veškeré své chování-myšlení, mluvu, cítění, jednání.
Jedině tak můžeme v sobě intuici probudit. Ve stavu probuzené intuice konečně jasně a pravdivě vnímáme život.
Dokud nezačneme měnit sebe samé k lepšímu, nemáme šanci v sobě intuici probudit.

Stres
Správné emocionální postoje jsou pro zdravý a vyvážený život naprosto nezbytné. My všichni však máme s citovou vyrovnaností obrovské problémy.
Nekontrolovaně propadáme lítosti, zklamání, beznaději, strachu, pocitům viny, zlobě, nervozitě, mocenským hádkám, agresivitě, žárlivosti a mnoha jiným destruktivním vášním.
Začne nám životní energie pomalu ubývat a my se cítíme stále více vyčerpaní.
Stresové situace nám nedovolují uvolnit se pro příjem nové energie, a pokud jim propadáme, ničíme se.
Ale nejen to, táhneme dolů i jedince, kteří jsou naší negativní energií přímo zasaženi.
Tím porušujeme rovnováhu, což se musí dříve nebo později někde projevit. A to je důsledek našich vlastních nezvládnutých emocionálních stavů, sklonů a reakcí.
Své emocionální stavy se ale můžeme naučit kdykoli kontrolovat a ovládat, nechceme-li si zničit vlastní život.

Ve vesmíru vládnou tyto zákony:

Zákon Lásky
Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá“ L. Korintský
Bezpodmínečná láska – začít tím, že začneme přijímat sebe samé, bez podmínek, i se všemi svými slabostmi a nedostatky. Přestat se obviňovat, trestat, vinit,
Úcta k sobě samému – uvědomit si nedostatky, přiznat si je, a pracovat na jejich odstranění, poučit se.
Svoboda – respektujeme sebe samé.

Člověk, který umí bezpodmínečně milovat:
Na nikoho se neupíná, nikoho neomezuje, nikoho násilím nenutí k něčemu.
Dává si pozor, aby neubližoval lidem.
Snaží se objevit v druhém to dobré, co v něm je, a vynést to na povrch, oceňuje, chválí.
Respektuje názory, přesvědčení, přání i způsob života druhých.
Nikomu nevyčítá nedostatky, chyby.
Vše co dělá, dělá s láskou a do ničeho se násilím nenutí,
Svůj čas věnuje především tomu, v čem vidí nějaký smysl.
Sám se snaží jít ostatním příkladem, což dokazuje svými postoji, chováním, i činy, které jsou za ním vidět.
Vždy jedná v souladu se svým vnitřním přesvědčením.
Jeho myšlenky, slova, emoce, činy jsou v dokonalém souladu.
Jen ten, kdo respektuje sám sebe i druhé a žije podle vyšších zákonů, může být opravdu šťastný.
Nejhlubším projevem lásky je úcta k veškerému životu. – vážíme si všeho, čeho se nám dostává.

 

 

© ART MAWU 2014