Pochvala a kritika

Pochvala nahrazuje cosi, co chybí.

Pochvala je neumění být sám sebou a pak se musím chválit, či prahnu po pochvale.

Pochvala je studená a flustrující, jestliže je vynucená a nebo také když vynucuje pochvalu ten, kdo chválí.

Kdo se potřebuje chválit, má zajisté v sobě něco, co mu brání přijmout sebe jako toho, který určuje svůj růst.

 

Pochvala je falešná náhrada za nepřijetí sebe či určité součásti sebe a svého vývoje v osudu, v situacích, které se děly a dějí s lidmi, které máme okolo sebe, aby nás učili.

Kdo má rád pochvalu, buduje si závislost na ni. A proč? Protože vytváří nepřijetí či odpory vůči sobě. Zpochybňuje všechno to, co sám nemůže přijmout. Na druhé straně doplňuje si rovnováhu náhradou a to závislostí na pamlsku, na pochvale.

Vše směřuje vnitřně k tomu, aby ve výsledku se pochválil, či aby jej chválili jiní. Zvyknete si na tento vzorec chování a nepřipadne vám nic zvláštního na něm.

Vždyť chválit se, se doporučuje. Mějte se rádi!

Ale mít se ráda v myšlenkách a mít se ráda v nitru, se vším všudy, s osudem, který jsem si odžila a mám odžít, to už je těžší. Vytváří se tam jakási povrchní fixe, která nám namlouvá, že se vlastně máme rády a dopřejeme si pohodlí, zákusek, výlet či odpočinek, ale stále si nechceme přiznat, že tato pochvala jen zastírá všechno to, co na sobě či na svém osudu chceme přehlížet, abychom nepřijaté věci neměly na očích.

Pochvala může být spojená i s manipulací a velmi často. Je to náhradní program, který spouštíme tehdy, když naše ego manipuluje s někým, chce ho řídit, ovlivňovat a vnucovat mu svoje a právě pochvalou to ještě všechno stvrdí. Udělej to co my chceme a my tě pak vychválíme. Těm, kteří chtějí ovlivňovat a manipulovat to nic neudělá a vytvářejí tak u toho druhého závislost na pochvale, mylnou fixi o tom, že si řídí život sám.

Pro pochvalu, pro pamlsek, pro lásku k sobě, kterou si nedokáží dát sami, udělají všechno, hlavně děti. Začnete-li si dělat vše podle sebe, vycházíte-li z manipulace, vycházíte-li z popírání sebe, pochvala už tak často nepřichází, není kdo by chválil a není proč byste se měla tak moc chválit, když se učíte přijímat a propouštět každou součást svých prožitků, myšlenek a činů.

Místo pochvaly přichází uspokojení a naplnění.

Pochvala nahrazuje prožitek uspokojení a naplnění, který chyběl.

Pochvalu nahrazuje svoboda nitra.

Je-li svoboda, vše máme. Nepotřebujeme se chválit, nepotřebujeme si vynucovat pochvalu z okolí. Ztrácíme závislosti na čemkoliv i na pochvale. Učíme se nově být ve spojení se sebou, se svým svobodným vnitřním růstem, který se projevuje i ve vnějším světě. Učíme se nekritizovat a neodsuzovat hlavně sebe. Odsuzujeme-li či kritizujeme druhé, odsuzujeme a kritizujeme sebe. To, co míří k druhým, vše míří na vás. To, co vidíte na druhých, máte v sobě. Zrcadlí vám vše, co potřebujete o sobě vědět.

Spouštěč závislosti na pochvale je vlastně nepřijetí, kritika a odsudek nějakých situací a těch, kteří souviseli s našimi situacemi , vzdory a nepřijatými prožitky. Spouštěčem závislosti na pochvale je vlastně naše silné ego, které se prezentuje stále nějakými vzdory, odsudky a kritikou toho, co jsme nuceni prožívat a potkávat.

Každý má rád pochvalu, protože každý má určité výčitky vůči sobě, určité nároky vůči sobě, trpíme určitou mírou sebekritiky či kritiky všeobecně. Málo kdo nepodléhá mysli a egu, málo kdo je svobodný.

Ego se vzpouzí a až ve vědomosti lehne, bude srovnáno. Bude klid a nepůjdete ani jednou myšlenkou proti sobě ani druhému a ani si nevzpomenete na to, že byste se měly chválit. Jen si řeknete, to je dobře, je klid, nic nepotřebuji a když pochvala přijde, tak to se mnou nehne, neboť vím, že na ni nezáleží. Záleží na mém vztahu k sobě, na tom, jak jsem si všechny nepřijaté vzdory v minulosti odpustila, propustila a umožnila sobě odstup a hranice od pochvaly.

Však nezapomínejte na odpuštění si všech starých vzdorů, které vám brání přijmout sebe, jako svobodný květ, který dává a vše dostává.

Z bohyně Sávy se stává bohyně Sáva Vija. (Vija jako pohyb vpřed. Řeka změn Vija.) Bohyni chyběl na čelence čistící a stále lesknoucí se čistotou křišťál AURA na to, aby bylo jasné, že projdete starými křivdami k sobě a vyčistíte je.

Ono to tak vypadá, že nám ti druzí dělali křivdy (nepravdivé obvinění), ale pokora je něco jiného. Vzdorem a odpory proti těm, kteří tlačili, manipulovali a snižovali se vlastně bráníte. Vytvořili jste si stresovou situaci a vzdory k situacím, k těm dotyčným a bloky. Jen odpuštěním se zbavíte starého. Nové už nevytváříte, ale staré musí odejít. Odpustěte nejen těm druhým, ale hlavně sobě. Děkujte za pomoc při odpuštění, která vám přichází shůry. Byly to velké odpory vůči pokornému jednání, však přišel čas srovnání těchto křivd. Připravte se, že odpuštění bude procházet tělem. Jen pozorujte tělo, nezapomeňte se nepřidávat, držte si odstup a vše odejde.

Poselství bohyně Sávy Vija je tady pro vás. Udělejte si odpuštění a držte se zpátky od pochval a nadbíhání. Ctěte své hranice, respektujte druhé, ale i sebe.

 

Pro Vás Dana Skokanová

Madona Therapy
Keramika jako umění i terapie

 

P6224329ořvodozvětší.JPG

© ART MAWU 2014