Proč vědomost a míra pochopení
Vědomost není cosi, co čeká na své vysvobození, ale je to vnímaná nutnost pro některé z nás. Je mnoho takových, kteří své myšlenky nevytvářejí a mají tento zvládnutý úkol již za sebou. Dokáží s fenoménem mysli pracovat a podle náběru informací a genetického základu rodu již od svého narození disponují určitým stupněm vývoje své mysli. Někteří z nás nemusí hledat a objevovat vědomost, protože dokáží i bez ní fungovat vyrovnaně a v poklidu se svou neprobádanou myslí mohou zažívat soulad a pochopení.
Však vědění ve smyslu gnoze, přijetí božského v nás, cesta k aspiraci prochází naší vědomostí a zpracovaným uměním použít vyšší principy v praktickém životě.
Toto prastaré vědění se přechovávalo v místech tomu určených a mnoho aspirovaných lidí potvrzovalo ve svých statích a knihách stejnou vědomost a principy, na které my si až dnes pracně, ale přece přicházíme. Jako by se vytratila z našich životů spojnice mezi moudrosti a námi samotnými, jako bychom neměli na co navazovat. Od koho se máme učit, když je málo mezi námi učitelů a mudrců. Jako bychom překonávali obrovský val navršených let, kdy vědění bylo možné navštívit jen letmo a výjimečně ve vězení svého času. Neuvěřitelné odtažení od prazákladu a fungování člověka v pravdě a upřímnosti k sobě i ke světu. Popření lásky, byť jsme z ní stvoření. Neuvěřitelným způsobem jsme se naučili žít proti ní, aniž bychom si to uvědomovali. Odpojením od pokory k životu jsme se naučili vnímat svou moc, naučili jsme se vlastnit a začali jsme si myslet, že je to naše zásluha. Přisvojili jsme si všechny schopnosti, které máme a zapomněli jsme na svůj původ, na svůj zdroj, který tu byl dávno před námi. Toto přisvojení významnosti nás samých, nás posílá do čím dál větší a hlubší iluze o našem životě tady a teď a možná mnozí tento stav neprozřou za celý svůj život.
Pro ty, kteří se zamýšlejí stejně jako já a pro ty, kteří procházejí uvědomovacími procesy v praktickém životě, učí se nacházet božské ve všem i v sobě, pro ty stojí za to zaznamenat nalezené a prakticky prožité zkušenosti, které mohou posloužit jako návod na váš každodenní postoj k podobným věcem a situacím. Mnozí z vás zatím nehledáte, jen přihlížíte a sbíráte odvahu, aby jste nahromadili ve svém čase tolik pochopení, kolik je třeba k tomu, aby jste se odhodlali a začali ve svém životě uplatňovat vědomost, která je zapotřebí k otevření průchodu proudu moudrosti a poznání k vám. Průchod, který se nebude v čase uzavírat, neboť budete mít zvládnutý vztah k sobě i k ostatním.
Vědomost prochází našim vnitřním životem, kdy si každou chvíli uvědomujeme svůj myšlenkový potenciál, své vnitřní reakce, úroveň vytvářených emocí a v neposlední řadě vztah k lásce jako takové. Láska není cosi jako poblouznění či zamilovanost, co se týká emoce. Láska je stav bytí, kdy dotyčný chápe její rozměr a právě svou vnímavostí začíná objevovat její pravidla nejprve v sobě samém. Nemůžeme hledat lásku v druhém a plnit své nitro vztahem k druhému. Takový to přístup k lásce nás brzy zastaví a opět vrátí k sobě samému, neboť nejprve musíme najít základní hodnotovou mřížku lásky v sobě a pak ze zvládnuté sebelásky může se něco jako čistý proud valit na druhé.
Nezapomeňme, že čistý proud lásky můžeme vnímat jen ve chvílích, kdy opravdu jsme bez ega. Zpočátku to jsou chvíle, několik málo chvil, však uvědoměním si toho, že umenšením svého chtění, lpění, umenšením vlivu naší mysli, dáváme příležitost našemu vyššímu já, aby o sobě dalo vědět.
Láska našeho vyššího já k nám nás nikdy neopustí, jen si musíme uvědomit, že my s egem spojení, ale naopak i se svou důvěrou ve vyšší řád dáváme pokyn k tomu, abychom slyšeli naše vyšší já. Zpočátku probíhá fáze prokousávání se reakcemi naši mysli a fázemi odpoutání od ní, však vlastnosti jako vytrvalost, trpělivost, houževnatost, věrnost, pravdivost, upřímnost, oddanost, šlechetnost, opravdovost, umírněnost, jednoduchost, účastenství, nezaujatost, čistota, skromnost, štědrost, dobrota, rozhodnost a odvaha jít za svým pocitem vnitřní lásky a spříznění, nás podpoří v hledání s naší vnitřní a vnější jednotou,
jednotou panny, madony smysly oděnou, která postupně bude ovládat a vládnout láskou pokorné mysli.
Jak se praví v mé básni „Smysly oděná“
„S madonou vnímám bezelstný hlas, který se ozývá hluboko v nás.
Nutí nás vidět a cítit tu pravou,
brunetku, ženu či dívku ti plavou.
Tu, která z přírody vzrůstá a sílí,
pravda a láska se nikdy nemýlí.“

Pro Vás Mawu
Madona Therapy
 

DSC_9840zm-orvodoz.JPG

© ART MAWU 2014